Muži:
Ženy:
Za krásného, teplého a slunečného dne se na startu sešlo neuvěřitelných 867 závodníků. Hudba hrála, ionťák tekl proudem a výstavní stánky byly kam až oko dohlédlo. Nebo… pardon, to je jiná pohádka.
Při pohledu na sobotní nebe a venkovní teploměr bylo jasné, že se nebude jednat o konkurenci KPŽ. Mnozí z avizovaných účastníků dali přednost televiznímu programu, partnerce, teplu, suchu a podobným změkčilým požitkům. HAMBA!!! (neplést s ČEMBA) Polední průtrž mračen spláchla prach z trati, takže i alergici mohli volně dýchat a díky teplotě vzduchu také nebyla k vidění jediná vosa. Prostě ideální podmínky. Na startu se sešla nepříliš početná, ale o to nadšenější skupina. V bojovné náladě, za zvuku přeskakujících řetězů vyrazili závodníci na 3 okruhy v délce necelých 7 km. Na závodnice (ano i ženy byly na startu) pak čekaly okruhy 2. Hned ve dvou úvodních stoupáních se oddělilo zrno od méně výkonného zrna a většina závodníků tak brzy získala klid pro svou noční práci. Na trati je čekaly nástrahy v podobě velmi rozmanitého povrchu, který prověřil jejich technickou zdatnost. Sjezdy po vlhkých kořenech a kamenech a také velmi kluzká vrstvička bláta na dně Hostivařské přehrady byly pikantním zpestřením krátkých prudkých stojek, kterými se hostivařská trať vyznačuje. Někoho postihl defekt, jiným došly baterky, další v průběhu závodu změnil pohlaví, ale podstatné bylo, že jsme se dostali do cíle zdraví a v dobré náladě. Po občerstvení v místním bufetu došlo na vyhlášení výsledků a rozchod doprovázený voláním po pokračování, například na sněhu. Nevím, zda budeme čekat na sníh, ale pokračování nejspíš bude a napadá mě nějaká středa večer. Buďte ve střehu!!!
Zvláštní poděkování akademii, Káje a Martinovi, kteří jistili týl (prezentace a časomíra) a také divákům kteří opravdu fandili. Sponzory akce byli TREK, Power Bar, Kooperativa, Llentab, ASEKO a MČ Praha 15.